SALONEK KAVÁRNY LOUVRE V PRAZE 1, NÁRODNÍ 20,
15. ÚNORA 2005
Československý PEN klub byl ustaven z iniciativy Karla Čapka a dalších spisovatelů jako jedno z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu založeného v Anglii roku 1921. Bylo to přesně na den před 80 lety v salonku kavárny Louvre na Národní třídě. Karel Čapek se stal prvním předsedou vzniklého klubu a zůstal jím po 12 let. Z jiných významných spisovatelů předsedali předválečnému PENu např. A. M. Tilschová a František Langer (který ovšem později v době nacistické okupace mohl předsedat pouze exilovému čs. PENu; sekretářem byl tehdy Viktor Fischl).
Smyslem PENu bylo a je - kromě klubové činnosti - dbát o dodržování svobody slova a tisku. Brzy se ukázala důležitost tohoto úkolu, především v roce 1938, když se poprvé v Praze konal 16. světový kongres v této době už vlivné organizace. Kongres vyzněl jako podpora československé demokracie ohrožené nacismem.
V době vlády totalitních režimů byla činnost československého centra omezena na minimum s výjimkou druhé půle let šedesátých, kdy byl předsedou Adolf Hoffmeister. Československý PEN byl v 70. a 80. letech tzv. spícím centrem. Teprve v létě roku 1989 se podařilo skupině spisovatelů, většinou členů umlčeného PENu, činnost klubu oživit. Na první schůzi konané 2. srpna 1989 byly především přijaty protesty proti uvěznění spisovatelů a novinářů v tehdejším Československu i v dalších zemích sovětského bloku, po mnoha letech byli přijati noví členové a předsedou zvolen spisovatel Jiří Mucha.
Od roku 1990 do roku 1992 předsedal PENu Ivan Klíma. Od té doby je předsedou Jiří Stránský.
V roce 1990 se osamostatnil Slovenský PEN klub.
Český PEN sdružuje většinu předních spisovatelů, básníků, literárních badatelů, kritiků a překladatelů. Má nyní 216 členů. Mezi členy patří oba porevoluční prezidenti, Václav Havel a Václav Klaus.
Z nejdůležitějších činností Českého PEN klubu:
* Trvale sleduje osudy vězněných a pronásledovaných spisovatelů ve světě, stejně jako dodržování svobody vyjadřování u nás.
* Adoptoval vězněné zahraniční spisovatele, hlavně z Běloruska, Číny a Kuby. Ve spolupráci s dalšími centry se podařilo některé osvobodit. Prostřednictvím výboru pro vězněné spisovatele neustále posílá příslušným vládám a parlamentům protesty proti bezprávnému uvěznění spisovatelů a novinářů. V Den vězněných spisovatelů (15. listopadu) zveřejňuje nejkřiklavější případy.
* V roce 1994 České centrum PEN klubu organizovalo v Praze 61. světový kongres PEN klubů na téma „Spisovatelé a tolerance“, který se stal kulturní událostí roku. Hosty kongresu byli například Niels Barfoed, Günther Grass, Ronald Harwood, Arthur Miller, Taslima Nasrimová, Tom Stoppard a mnozí další. Český PEN vydal toho roku pětijazyčnou publikaci s názvem Čeští spisovatelé o toleranci.
Program oslav byl tento:
11.00 hodin - tisková konference v salonku kavárny Louvre za přítomnosti prezidenta Mezinárodního PEN Jiřího Gruši a hostů z Mezinárodního PEN a národních center PEN
13.00 hodin - slavnostní oběd výboru Českého PEN klubu s hosty v salonku kavárny Louvre
16.00 hodin - přijetí hostů primátorem MUDr. Pavlem Bémem v Brožíkově síni Staroměstské radnice
18.00 hodin - slavnostní zahájení výstavy o historii PEN v galerii Louvre
Výstava se koná ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky a Památníkem národního písemnictví
Koncert Jiřího Stivína
